O údělu člověka

Částečně autobiografický román je vrcholným dílem jednoho z nejvýznamnějších anglických romanopisců 20. století. Líčí osudy Philipa Careyho, jemného a citlivého mladého muže s tělesnou vadou, který trpí tíživými pocity méněcennosti.
Hrdinu sledujeme od dětství až do doby, než začne působit jako lékař a v obětavé práci pro druhé nachází smysl života a východisko z bludného kruhu, ve kterém uvízl. Vypravěč provází Philipa nejen různými etapami jeho života na přelomu 19. a 20. století, ale také s ním cestuje po různorodých částech Evropy: od konzervativní Anglie přes vážné Německo až po bohémskou Francii. Jednu z hlavních linií příběhu tvoří intenzivní milostný vztah hlavního hrdiny k povrchní dívce, která ho trápí a neváhá jím manipulovat.
Hrdinův život je paralelou k pocitům a pochybnostem celé mladé generace z přelomu století, tedy epochy secese, kterou se Maughamovi podařilo skrze Philipovo nitro autenticky vylíčit. Zároveň dokázal s dokonalou znalostí lidské psychiky popsat vzdálená zákoutí lidské duše a hledání i zrání mladého člověka.