Pěšinka pro podivíny

Pěšinka pro podivíny je prvním knižním výborem z esejistického díla Aloyse Skoumala (1904–1988), jednoho z nejvýznamnějších českých překladatelů (stačí zmínit jeho převody převody Swiftova Gullivera, Sternova Tristrama Shandyho či Joyceova Odyssea). Aloys Skoumal ovšem působil také jako literární a divadelní kritik, recenzent, komentátor veřejného života a teoretik překladu – a právě tyto polohy jeho psaní představuje přítomný výbor. Tematické i časové rozpětí statí je přitom velmi široké. Vedle bojovně laděných, polemických statí z první republiky, věnovaných katolické literatuře, tu nalezneme stati z 50. či 60. let o anglické, irské či americké literatuře, které patří k tomu nejlepšímu, co česká anglistika vyprodukovala; vedle pronikavých interpretací slavných literárních děl se tu setkáme se zásadními úvahami nad teorií či praxí uměleckého překladu; vedle divadelních recenzí tu najdeme satirické výpady vůči dobovým literárním či společenským zlořádům – a to vše je podáno se stylistickou bravurou a často přímo vražednou ironií.