Smůla a zázraky

Takže tohle jsem já, Anička, čtyřicet let, herečka, fotografka, se smyslem pro humor, léčená s depresema, který se i přes medikaci sem tam objevujou. Holka se spoustou přátel, který jí držej na cestě životem palce a těší se, až zase někam pojede a něco se pokazí. Tak mi dovolte, abych vás taky na chvíli vzala na sever, kde je mi (nakonec) vždycky dobře a kam se potřebuju znova a znova vracet. Ať už mě na cestách provází (skoro) cokoliv. Nastupte se mnou na tuhle jízdu horskou dráhou do vzpomínek i do současnosti, při níž mám často pocit, že ten vozejk jede nekontrolovatelně a každou chvíli se zřítí. Smích přes slzy, to jsem prostě já. Ambivalence… Hezký fotky, strastiplný zážitky. Smůla a zázraky. Jo a ještě něco… Při mých cestách nebylo zraněný žádný zvíře nebo člověk. Psychická újma se nepočítá!