Cestou snů a skutečnosti

Tomáš Vaňourek pokračuje v cestě napříč Afrikou, na jejímž začátku stála nevinná věta Miroslava Zikmunda, že Afriku už nejde projet tak, jako tomu bylo před 77 lety. A proč by to nešlo…? Ze zaprášené súdánské garáže vstupuje Tomáš na území Etiopie, kde skončila před pár týdny válka, projede Keňou, tam v nestřežený okamžik změní kurz … a výsledkem je výprava okolo celého Viktoriina jezera za necelé dva měsíce, jež bývá sama o sobě cílem mnoha dobrodružných výprav, výstup na Kilimandžáro, život mezi a s domorodými kmeny v nitru Tanzanie a doslova úprk na jih přes Zambii, Zimbabwe, Mosambik, eSwatini, Lesotho a Jihoafrickou republiku až do Kapského Města. Na den přesně po třech letech od začátku dobrodružství se Tomáš dostane na místo, odkud žádná další cesta na jih už nevede. I druhý díl knihy je psán formou každodenních cestovních zápisků (přesně tak jako to dělali H+Z), vznikajících za všech okolností, které prověřovaly Tomášovo odhodlání, trpělivost a ochotu přijmout Afriku takovou, jaká skutečně je. Bez poutavých letáků cestovních kanceláří, bez zpáteční letenky v kapse, při každodenním střetu s realitou, při níž čas nehraje žádnou roli, během nekonečného čekání na výsledek, který se navzdory všem slibům nedostavil. Na tři roky strávené v Africe se totiž připravit nelze…