Moje dcera je feťačka

„Jsem matka. Ale od jisté doby si pokládám otázku, zda jsem byla vždy dobrá matka. Jestli jsem právě já nezavinila situaci, kdy se z mojí holčičky stala feťačka. (Ano, použiji tak ostré slovo, protože to, čím jsme si všichni prošli, nechci ‚změkčovat‘ neutrálními pojmy.) Nebo je to jen vina její a jejího okolí? Jako každý rodič feťáka si < dnes a denně pokládám otázku, co víc jsem mohla udělat pro své dítě. Co jsem udělala špatně?

Proč se to muselo stát zrovna mně?“

Existují knihy, které vás přinutí k zamyšlení. Takovou sepsala i Soňa Šlégrová, matka, která musela sledovat pád své dcery do drogové závislosti se všemi důsledky, jež tato situace měla pro rodinu. Ve svých vzpomínkách se vrací k útlému dětství dcery, k problémům, které mohly být spouštěčem budoucí tragédie. Detailně popisuje moment, kdy si musela přiznat, že její dítě je závislé, všechny následné pokusy situaci řešit a nezdary, které následovaly. Zcela upřímně si pokládá ty nejtěžší otázky viny či zodpovědnosti. Výsledek je mimořádný i tím, že do knihy svými vzpomínkami přispěli autorčini rodiče a taky samotná dcera paní Šlégrové.