Tábor svatých

Kontroverzní novela francouzského spisovatele, v zahraniční označována jako „druhá bible rasismu“. Příběh začíná v indické Bombaji, kde holandská vláda ohlásila přijetí nařízení, podle kterého měly být indické děti adoptovány a vychovávány v Nizozemí. Tato politika je znova přehodnocena poté, co byl holandský konzulát zaplaven rodiči toužícími vzdát se svých dětí, přejícími si mít o hladový krk méně. Jeden indický duchovní následně vyzve masy k hromadnému exodu a k novému životu v Evropě. Většina příběhu se soustředí na francouzskou riviéru, kde nakonec nezůstane kromě armády a několika civilistů nikdo, s výjimkou profesora na odpočinku. Profesor je svědkem připlutí obrovské flotily, kotvící u francouzského pobřeží. Příběh střídá rovinu reakce Francouzů na masovou imigraci a postoje přistěhovalců. Ti vůbec netouží po tom, aby se asimilovali do francouzské kultury, zároveň ale dychtí po hojné potravě a pití, které je v jejich rodné Indii nedostatek. Ke konci příběhu se starosta New Yorku dostane do situace, kdy sdílí svou oficiální rezidenci Gracie Mansion se třemi rodinami z Harlemu, britská královna je donucena souhlasit se sňatkem svého syna s pákistánskou ženou, a pouhý jediný sovětský voják stojí v cestě tisíců Číňanů, valících se na Sibiř.