Vražda v Jekatěrinburgu: poslední dny Romanovců

„Bylo zhruba 2:15 ráno, když Jurovskij a Nikulin, za doprovodu dvou příslušníků vnitřní stráže s puškami, vedli rodinu v pološeru dolů po prudkých, úzkých schodech do přízemí. Romanovci se instinktivně seřadili podle zautomatizované přednosti v pořadí, v čele šel car, odmítající jakoukoliv pomoc, přestože zápasil s tíhou Alexeje, jenž sebou trhal bolestí obvázané nohy…“

Helen Rappaportová, britská autorka specializující se na dobu posledních Romanovců, nabízí živý a na historických pramenech postavený popis posledních třinácti dnů carské rodiny. Po své abdikaci v březnu 1917 strávil někdejší car Mikuláš II. s carevnou Alexandrou Fjodorovnou, dcerami Olgou, Taťánou, Marií a Anastázií a synem, carevičem Alexejem, měsíce v domácím vězení – posledním dějištěm rodinného dramatu se stal uralský Jekatěrinburg. Kontrolu nad přísně střeženým „Domem zvláštního určení“ převzal 4. července 1918 nový velitel – Jakov Jurovskij. O třináct dní později byla na jeho příkaz a na přímý rozkaz z Moskvy celá rodina i s několika členy jejího doprovodu ve zmatečném aktu bolševické „revoluční spravedlnosti“ postřílena v suterénu domu.

Toto je příběh vraždy, která ukončila 300 let panování Romanovců, symbolicky uzavřela jednu epochu ruských dějin… a současně zahájila éru státem řízeného teroru a brutálních represí.